Celá novost křesťanství spočívá v Novém zákoně Kristově. Který je ten Nový zákon Kristův? Průměrný křesťan řekne: Milujte se navzájem a bližního milujte jako sebe. Na to vám však odpovím, že to už nacházíme ve Starém zákoně, a není to proto nic nového. A proto také farizeové řekli Kristu, že odpověděl dobře, že je to tak psáno v Zákoně, když se ho ptali na to, které přikázání je nejdůležitější. Co je tedy nového v tomto zákoně bratrské lásky? Nahlédněme do sv. Matouše (22,37): Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu rovné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Celá novost spočívá v jediném slůvku: rovné / stejné = ὁμοία. Druhé přikázání se prvnímu stalo rovné. Odkdy? Od chvíle vtělení, neboť Bůh se stal člověkem. Ze dvou přikázání se stalo jedno. Milovat Boha a milovat bližního už nejsou dvě odlišné věci, protože Boha najdete ve svém bližním. Skutečná víra nebude od nynějška měřena ani počtem vašich přijímání, ani adorací, ani mší svatých. V každé opravdové víře bude rozhodující váš postoj k bližnímu.
V touze a ochotě milovat spočívá největší svoboda a trvalá budoucnost. Když jsme zahrnuti do široké sféry Boží lásky, už zkrátka není místo pro lidský trest, pomstu, unáhlené odsudky nebo volání po pomstě. Nic z toho nevidíme ve Vzkříšeném Kristu, potom co byl zrazen a krutě popraven. Nesetkáme se s tím dokonce ani u jeho nejbližších a ani v celém Novém zákoně. Událost Ježíšovy smrti a vzkříšení změnila pro historii pravidla hry a není se co divit, že náš kalendář počítáme od jeho života na zemi, který změnil vše.
Ukřižovaný a Vzkříšený Kristus využívá chyby minulosti k vytváření pozitivní budoucnosti, budoucnosti vykoupení místo odplaty. Chyby netrestá. Využívá je za účelem proměny. Lidé utváření takovou láskou jsou nezničitelní. Odpuštění je prostě možná nejlepším popisem toho, co Boží dobrota přináší lidstvu.
V Ježíši Kristu se nám zpřístupňuje široký, hluboký a všezahrnující pohled, jímž se na svět dívá Bůh sám.
V tom by mohl spočívat celý smysl Evangelií. Musíte věřit poslu, než budete moci uvěřit poselství, a právě taková je podle všeho strategie Ježíše Krista. Příliš často jsme si posla dosazovali namísto poselství. Potom jsme trávili spoustu času jeho uctíváním a snažili se přimět jiné lidi, ať dělají totéž. Tato posedlost se příliš často stávala nábožnou náhražkou skutečného následování toho, co učil – a zatímco o to, abychom ho následovali, nás Kristus žádal několikrát, o to, abychom ho uctívali, se nás nikdy neprosil.
A tak nebuďme zachmuřilí uctívači Krista, ale Jeho radostní následovníci!
