Mt 25,31-46
Dnešní podobenství odpovídá na zásadní otázku, podle čeho budeme souzeni na konci života. A klíčem k pochopení jsou následující jasná slova Pána Ježíše: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.
Tato jasná a jednoznačná slova si čteme právě tuto neděli, které se od začátku 20. století říká neděle Ježíše Krista Krále. Jaký je ale Ježíš král? Určitě ne takový, jak je představován v pohádkách pro děti, anebo jak si ho představují monarchisté v pohádkách pro dospělé. Dnešní evangelium nám kreslí jiný obraz krále.
Kristus se jako král - soudce - ztotožňuje s chudými, strádajícími, neúspěšnými, s těmi, kteří přišli zkrátka. Co jim někdo dobrého prokázal nebo neprokázal, to je měřítkem vztahu ke svrchovanému králi! Takto prosté to je.
Běžného člověka však může napadnout otázka, proč bych to měl dělat já, vždyť od toho si platím z daní stát. Aby se zdravotníci starali o nemocné, aby úřady sociálního zabezpečení pomáhaly těm, kdo nemají dost jídla a oblečení, ubytovací zařízení se mají starat o cestující, proč bych cokoliv z toho měl dělat já?!
K tomu Vám povím jeden příběh: Když byla za komunistů na návštěvě v Brně matka Tereza, zahrnuli ji na národním výboře informacemi o tom, jak je o všechny potřebné v socialistických zařízeních postaráno, a jak tedy vlastně není třeba práce jejich sester. A matka Tereza na to prý lakonicky řekla: "Lásky není nikdy dost". A to je zřejmě jádrem poselství dnešního evangelia. Ježíš je skutečně tím, kdo miluje všechny lidi - a proto chce pro ně lásku i od druhých lidí. Ti, kdo jakkoliv trpí, o kterých píše evangelium, ji zakoušejí velmi málo. A proto je třeba prvně něco udělat: lásku jim prokázat. Být tím s Ježíšem zajedno. Našimi pozemskými činy se připojit k jeho absolutní lásce k člověku, zejména k člověku trpícímu. A tak vlastně umožnit Ježíši, aby byl králem našeho smýšlení, naší lásky, našeho srdce. Nemá totiž smysl mluvit o nebo modlit se k Ježíši Králi, pokud ho zároveň my sami neučiníme Králem našich vlastních životů.
