Dříve, než se křesťanům začalo říkat “křesťané” v Antiochii, říkalo se jim LIDÉ CESTY, tou Cestou byl Ježíš.
Ježíš o sobě mluví jako o cestě - o cestě, kterou mají jeho učedníci následovat. Když papež František kázal na toto téma, tak řekl, že „Ježíše nelze následovat bez vnitřní svobody,“ a načrtnul některé překážky, s nimiž se věřící na svojí cestě setkávají.
Existují postoje, jež předcházejí vyznání víry v Ježíše. I pro nás, kteří jsme součástí Ježíšova stádce. Jsou to „předběžné antipatie“, jež nám nedovolují poznat Ježíše více. První ze všech je majetek. I mnozí z nás, kteří jsme vstoupili Pánovými dveřmi, jak jsme o tom rozjímali minulou neděli, se zastavujeme a nejdeme dál, protože jsme uvězněni v majetku. Pán je vůči majetku velmi tvrdý. Říká dokonce, že snadněji projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý vejde do nebeského království (srov. Mt 19,24). To je tvrdé. Majetek překáží v cestě. Máme tedy propadnout chudobě? To nikoli, ale nesmíme být otroky majetku, nežít kvůli bohatství, protože majetek je pánem tohoto světa a nemůžeme sloužit dvěma pánům. A bohatství nás brzdí.
Další překážkou v poznávání Ježíše a přináležitosti k Ježíši je rigidita. Strnulost srdce. Také strnulost ve výkladu Zákona. Ježíš vytýkal farizeům a učitelům Zákona tuto strnulost, která není věrností. Věrnost je vždycky Boží dar, rigidita je sebejistota. Vzpomínám si, jak jsem kdysi přišel do farnosti a jedna paní – dobrá žena – ke mně přistoupila a řekla: „Otče, poraďte mi.“ – Dobře. „Minulý týden v sobotu jsme šli s rodinou na svatbu, která byla se mší. Byla sobota odpoledne a tak jsme si mysleli, že touto mši splníme nedělení povinnost. Ale potom, když jsme se vrátili domů, jsem zjistila, že čtení z této svatební mše nebyla z neděle. A tak jsem se ocitla ve smrtelném hříchu, protože v neděli jsem na mši nebyla. Byla jsem na mši, která nebyla pravá, protože čtení, která se četla nebyla pravá.“ – To je rigidita. Toto je rigidita, která vzdaluje od Ježíšovy moudrosti a krásy, a odnímá ti svobodu. Mnozí kněží podněcují v duších věřících růst této rigidity, která nám nedovoluje vstoupit Ježíšovými dveřmi. Je důležitější dodržování psaného Zákona nebo vlastní interpretace Zákona než svoboda ubírat se dál následováním Ježíše?
Další překážkou, která nám brání poznávat Ježíše, je omrzelost. Ochablost... pomysleme na onoho člověka u rybníka [Bethzatha], který tam strávil 38 let (srov. Jan 5,1-9), než ho Ježíš uzdravil. Mrzutost nám odnímá ochotu jít dál. „Ano, půjdu, ale ne teď...“ všechno ústí do vlažnosti a netečnosti. Omrzelost překáží na cestě vpřed.
Tyto věci nám brání patřit k Ježíšovu stádci. Jsme „ovcemi“ následujícími tyto věci: bohatství, mrzutost, rigiditu, zesvětštění, konvence, ideologie a formalismy. Chybí svoboda. Nelze následovat Ježíše bez svobody.
Pán ať nás osvítí, abychom nahlédli do svého nitra, zda je tam svoboda vejít dveřmi, kterými je Ježíš, a jít svým životem po cestě, kterou je Ježíš.
