Bylo by nemilým omylem hledat v dnešním evangeliu především informace o tom, jak to tenkrát bylo, než se Ježíš narodil. Protože toto evangelium mnohem spíš vypovídá o tom, kdo to je Ježíš, jaký je jeho nejposlednější původ, a tedy i jaký je Bůh a kdo je to Bůh. Otázky, které nám mohou na první poslech přijít banální, ale kdybych se vás teď jednotlivě každého zeptal: vysvětli mi, kdo je to Bůh a jaký je, možná by zde zazněly velmi zajímavé odpovědi.
Celé evangelium svědčí o tom, že Ježíš byl člověk podobný nám ve všem, kromě hříchu, narozený ze ženy jako každý z nás, jako dítě odkázaný na dospělé atd. Ale současně nám celé evangelium dosvědčuje, že Ježíš přichází od Boha, je Božím Synem, je novým počátkem v lidstvu - tím, kdo není zasažen hříchem, a přece je člověkem, že je darem tvůrčí moci Boží - Ducha svatého. A nic jiného nám nevypovídá ani dnešní evangelium, které způsobem názorným a jak jen možno srozumitelným tuto velkou pravdu předává: Ježíš vychází z Boha, z Ducha Božího, jenž tvoří všechno nové, je darovaný lidstvu nebeským Otcem. A dnešní čtenář evangelia je tázán, stejně jako král Achaz v prvním čtení, jestli v Bohu věrného dárce také rozpoznává… Jestli je schopen se ve svém životě spolehnout na obdarovávající věrnost Boží, nebo jestli bude hledat pomoc jen u lidí. Král Achaz, ač nositel davidovských zaslíbení, byl v pokušení hledat ve svízelné politické situaci pomoc u okolních králů. A prorok jej upozorňuje, že narození syna pro něj bude znamením, že Bůh se stará a že je věrný, že budoucnost Achazova a Izraele nezávisí na smlouvách s okolními králi, ale na Hospodinu - dárci života.
My máme důvody k důvěře ještě silnější: Bůh nám do lidských dějin i do lidské společnosti daroval svého Syna. Bůh dává svůj dar - Ježíše stále, dává sebe sama stále, ale stojí o něj člověk? Otázku, zda chceš Boha nejvíc, jako největší dar, si musíš položit sám. Otázku, zda jsi ochoten a schopen přijmout tento dar jako Josef - ve vědomí chudoby a s postojem otevřenosti a poslušnosti.
Narození Ježíše, jakkoliv je časově vzdáleno, může být i dnes pochopeno jako znamení. Ale znamení musí být dešifrováno tak, aby se člověk setkal se skutečností samotnou. Josef i Marie toto znamení alespoň z části rozpoznali a hlavně Boží dar - Ježíše - přijali, jakkoliv jim zkomplikoval život. Proto byl jejich život plodným pro všechny generace lidstva. Josef a Marie měli se svými životy úplně jiné plány, než že budou rodiči Spasitele světa. I my si děláme plány a máme své představy, ovšem je otázka, nakolik v nich počítáme s Boží vůlí, s Božím elementem, a na kolik to jsou jen lidské kalkuly a výmysly, do kterých se nám Bůh vůbec nehodí.
Bůh důvěřuje lidem, nemáme i my důvěřovat Bohu - a přijmout jeho vůli v našich životech, v našich plánech?
