Lk 16,1-13

Pro Ježíše je správa majetku i peněz součástí duchovního života, a proto se těmto tématům věnoval i ve svých promluvách. 

Ježíš se s tímto podobenstvím obrací jen na své učedníky. Neočekává, že by se pohané změnili a nakládali s majetkem jinak, než podle tzv. zákonů trhu a zisku. Podobně i my dnes nejsme závislí na státních zákonech, my máme Ježíšovo učení, podle něhož se snažíme žít naše každodenní životy. Jsou pro mě proto s otazníkem všechny ty různé snahy některých křesťanských skupin ovlivňovat zákony nebo přepisovat Ústavu, aby všichni byli donuceni žít podle křesťaských zásad, i když žádnými křesťany nejsou. Ani Ježíš to nechtěl, byly zásady, které vyžadoval jen od svých učedníků, a vedle nich určitá ponaučení,  která hlásal všem posluchačům bez rozdílu.

Jak je to tedy s naším vztahem k majetku? Jak už jsem mnohokrát říkal, vše co máme, je nám svěřeno do správy od Boha, nic jsme si na svět nepřinesli a nic si z něj neodneseme. To, co máme, máme využít ke konání dobra, na pomoc potřebným. Nejsme páni majetku, ale jeho správci podle vůle Boží. 

Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Ježíš chválí tohoto správce, protože vynaložil své síly k vytváření přátelství a ne k hromadění majetku. 

Všimněme si velmi důležitého textu - když Ježíš mluví o majetku, tak o něm mluví jako o nespravedlivém mamonu. I na jiných místech evangelia čteme, že Ježíš mluví o nespravedlivých penězích, o nespravedlivém bohatství. Jak aktuální téma i pro nás dnes, když jsme pod tlakem stoupajících cen prakticky všeho. Začínáme více přemýšlet, co ta cena vlastně znamená. Když si koupíme třeba kilo jablek, kolik si mezi sebou rozeberou ti, kdo s jablky tzv. obchodují, a vozí je třeba z jednoho konce Evropy na druhý, a jak malé procento z ceny zbyde na pěstitele, který ta jablka ve skutečnosti vypěstoval!? Nebo když platíme fakturu za vodu nebo za elektřinu, kdo všechno se z toho obohacuje a proč… Už Ježíš před dvěma tisíci lety jasně upozorňoval na to, že dobra tohoto světa, majetky, nejsou spravedlivé. To je prostě fakt, skutečnost, nemá nás to vyděsit, naopak máme být prozíraví, jako ten správce v dnešním podobenství.

Nejde zde ovšem o to, jak bezohledně se podvodník zachoval, nýbrž o jeho chytrost a důmysl. Ježíš si myslí, že by se „synové světla” právě v tomto směru mohli u „synů světa” lecčemu přiučit. Následování, ke kterému vyzývá, by mělo vždy přihlížet k daným společenským předpokladům a podmínkám; mělo by být kreativní a inovativní, a ne naivní a idealistické. Vyžaduje nejen „pasivní" ctnosti, jako jsou pokora, oddanost, obětavost a ochota to či ono si odepřít, ale i nápaditost, vynalézavost a představivost. Ježíš nás zkrátka nevybízí k prosté nápodobě, nýbrž k tomu, abychom ho následovali tvořivě.

A v tomto případě nás nabádá k tvořivosti ve využívání majetku, i třeba nespravedlivého, k vytváření dobra a lásky - Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu.